Situace kolem rozšiřování letiště není a nebyla vlastně od samého počátku jednoduchá na pochopení. Ačkoli to delší dobu vypadalo, že se nic neděje a boj už asi skončil (ať už jakkoli), není tomu tak. Přesunul se spíše do právní roviny, které běžný občan ne-právník moc nerozumí. V posledních měsících bylo zase kolem záměru vybudovat veřejné mezinárodní letiště v médiích rušno. Nicméně zprávy z médií orientaci příliš neusnadňují. Jsou totiž psané skoro výhradně z pozice Penty, která uspěla se svou žalobou a hlásá, že se už brzy bude lítat. Stojí za to věnovat věci trochu své pozornosti a být „v obraze“.

Text nabízí stručné shrnutí základních událostí od roku 2013, kdy Ministerstvo životního prostředí dalo letišti zelenou, když vydalo v procesu posuzování vlivu na životní prostředí letišti souhlasné stanovisko EIA (Environmental Impact Assesment).

Souhlasné stanovisko EIA a jeho zrušení, žaloba investora, kasační stížnosti

V létě před třemi lety v Letňanech proběhlo jedno z historicky nejdelších veřejných projednání procesu posuzování vlivů na životní prostředí k záměru rozšíření Letiště Vodochody na letiště pro nízkonákladové a charterové létání s 3,5 mil cestujícími ročně. V říjnu 2013 pak vydalo Ministerstvo životního prostředí (MŽP) souhlasné stanovisko EIA se záměrem, které podmínilo splněním 122 podmínek.

MŽP po parlamentních volbách na základě podnětů od obcí a spolků rozhodlo o přezkumu procesu a došlo již s novou náměstkyní B. Peštovou k závěru, že stanovisko bylo vydáno v rozporu s právními předpisy – zejména při posuzování vodohospodářského řešení (klíčové připomínky v posudku od odborné firmy VHS) a kumulace hlukové zátěže. V červnu 2014 tak poprvé v historii MŽP souhlasné stanovisko zrušilo, protože „trpí takovými vadami, pro které neodpovídá požadavkům zákona, a je tudíž nezákonné … vytýkané nedostatky se týkaly způsobu vypořádání vyjádření dotčené veřejnosti a dotčených územních samosprávných celků.“

Ministerstvo tak přiznalo, že neodpovědělo dostatečně na argumenty uplatněné dotčenou veřejností.

Proti postupu MŽP se ale ohradil investor – Letiště Vodochody, a.s. (investiční skupina Penta) tím, že podal tzv. rozklad, který v říjnu 2014 ministr R. Brabec zamítl a potvrdil tím zrušení stanoviska. MŽP v prosinci 2014 vrátilo RNDr. Ludvíkovi k přepracování posudek, který se dostatečně nevypořádal s došlými připomínkami. Proces EIA se tak vrátil zpět do fáze posudku, tedy před vydání stanoviska, což bylo velké vítězství všech, kteří se snažili proti záměru bojovat.

Investor se ale nevzdal a zažaloval ministerstvo. Žalobou domáhající se zrušení rozhodnutí ministra se nejprve pražský Městský soud odmítl zabývat, ale Nejvyšší správní soud (NSS) v Brně mu to v květnu 2015 uložil. Městský soud dal na konci roku 2015 žalující straně-investorovi v některých argumentech za pravdu a zrušil původní rozhodnutí ministra.

Proti rozsudku městského soudu bylo možné se odvolat, tedy podat tzv. kasační stížnost na NSS. To udělalo MŽP a spolu s ním tři obce účastnící se řízení (Panenské Břežany, Zlončice, Dolany) a také další obce ze sdružení Stop letišti Vodochody – včetně Máslovic. Kasační stížnosti obcí ale NSS v květnu 2016 pravomocně zamítl, protože podle něj obce nejsou přímo dotčené ve věci zrušení stanoviska. Soud odmítl zároveň odložit účinnost rozhodnutí Městského soudu. Nadále se soud zabývá kasační stížností podanou MŽP, která rozsudek považuje za nesrozumitelný. Nic tedy není definitivně rozhodnuto, ani ztraceno. Ministerstvo se nyní musí vypořádat s tím, že mu Městský soud nařídil se znovu zrušením stanoviska zabývat.

Spoluzakladatel Penty M. Dospiva přes média také občas zahrozí státu, že pokud neuspěje u soudu, bude Penta v arbitráži požadovat náhradu za zmařenou investici, prý v řádech desítek miliónů korun.

Dálniční přivaděč v plánování kraje a města Odolena Voda

Budoucího osudu letiště se týkají ještě další správní i soudní řízení. Jedno z nich se točí kolem mimoúrovňové křižovatky (MÚK), která má napojit letiště přes Odolenu Vodu (přes Dolínek) na dálnici D8. Kraj ji prezentuje někdy bez návaznosti na letiště, jindy s ním, město Odolena Voda má křižovatku už od roku 2007 v územním plánu. Pro Letiště Vodochody je nový dálniční přivaděč zásadní – je totiž jednou ze 122 uložených podmínek pro jeho rozšíření. Má být tedy investorem nové dálniční křižovatky.

Na veřejném projednání ředitel letiště M. Kačur odůvodňoval veřejnou prospěšnost přivaděče jeho zanesením do krajského plánu „Zásady územního rozvoje Středočeského kraje“ (ZÚR SK). 1. července 2014 krajský soud v rozsudku uznal žalobu majitelů pozemků a obce Panenské Břežany a MÚK z tohoto plánu nařídil vyjmout pro nesplnění podmínek územního plánování. Ty zahrnují vyhodnocení vlivů na vyvážený vztah územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území. Ani zde anabáze nekončí.

Kraj dálniční přivaděč vrátil opět do hry, když krajské zastupitelstvo rozhodlo v červnu 2014 pořídit 2. aktualizaci ZÚR SK, včetně doplnění MÚK Odolena Voda. V listopadu 2015 kraj rozesílal k připomínkování návrh na aktualizaci ZÚR SK a vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území. V připomínkách se zmiňuje neprovedení řádného vyhodnocení vlivů na lidské zdraví a životní prostředí, zejména všech kumulativních a synergických vlivů. Sjezd má být umístěn v území již nyní nadlimitně zatíženém. Nyní kraj vyhodnocuje připomínky, návrh přepracuje a předloží k veřejnému projednání. V dalším kole podle stavebního zákona bude probíhat řízení, ve kterém budou moci obce a zástupci veřejnosti uplatňovat vůči návrhu ZÚR SK námitky, všichni budou moci návrh připomínkovat.

V Odoleně Vodě nyní vážně diskutují o změně územního plánu a vyhlášení stavební uzávěry jako ochraně území před výstavbou křižovatky v Dolínku, o čemž vyšel v březnovém vydání E15 článek „Letiště v ohrožení“.

Kromě hlavních událostí se kolem staveb na letišti děje spousta menších řízení a povolování (např. deponie obrovského množství zeminy na ploše, různé provozy, odvodnění odbavovací plochy) u nichž se můžeme domnívat, nakolik souvisí s plánovanou výstavbou letiště a jsou formou známé „salámové metody“. Pravidelně každý měsíc se schází starostové jako zástupci obcí sdružených ve SLV (Stop Letišti Vodochody) a připravují další kroky ve spolupráci s právníky. Také spolky zůstávají aktivní a připraveny zapojit se do veškerých správních řízení, které se týkají rozvoje letiště a souvisejících staveb.