Archiv článků rubriky ‘ Kalendář akcí ’

 

Stížnost obce zlončice na KÚSK

Autor: SLV. Publikováno: 2.10.2016 v rubrice Kalendář akcí. | Bez komentářů

Blíží se volby a dost lidí se ptá, koho že to volit.
Jak to NYNÍ chodí na krajském úřadě Středočeského kraje s panem hejtmanem Peterou v čele, ukazuje přiložená stížnost obce Zlončice. Závěry si udělá každý sám.

jednani_KUSK-stiznost_Zloncice

Celý článek

Investor žádá MŽP o potvrzení kladného stanoviska EIA podle nového zákona

Autor: SLV. Publikováno: 5.8.2016 v rubrice Kalendář akcí. | Bez komentářů

V současné době má investor zažádáno na MŽP o potvrzení kladného stanoviska EIA podle nového zákona. To je příležitost pro obce, občany a spolky, aby znovu zaslaly na MŽP  svá nevypořádaná stanoviska k EIA, jak byla podávána v průběhu a zejména ostudném závěru (veřejné projednání v Letňanech) předchozího řízení. MŽP je nebude moci při potvrzováni stanoviska podle nového zákona opominout.  Nečekejte! Zejména spolky a občané jsou v této situaci silnými hráči (podle nového zákona o EIA).

Že tato aktivita investora zase připadá na letní – dovolenkové měsíce je už téměř tradicí.

Celý článek

Plánovaný rozvoj Letiště Vodochody

Autor: SLV. Publikováno: 5.8.2016 v rubrice Kalendář akcí. | Bez komentářů

Situace kolem rozšiřování letiště není a nebyla vlastně od samého počátku jednoduchá na pochopení. Ačkoli to delší dobu vypadalo, že se nic neděje a boj už asi skončil (ať už jakkoli), není tomu tak. Přesunul se spíše do právní roviny, které běžný občan ne-právník moc nerozumí. V posledních měsících bylo zase kolem záměru vybudovat veřejné mezinárodní letiště v médiích rušno. Nicméně zprávy z médií orientaci příliš neusnadňují. Jsou totiž psané skoro výhradně z pozice Penty, která uspěla se svou žalobou a hlásá, že se už brzy bude lítat. Stojí za to věnovat věci trochu své pozornosti a být „v obraze“.

Text nabízí stručné shrnutí základních událostí od roku 2013, kdy Ministerstvo životního prostředí dalo letišti zelenou, když vydalo v procesu posuzování vlivu na životní prostředí letišti souhlasné stanovisko EIA (Environmental Impact Assesment).

Souhlasné stanovisko EIA a jeho zrušení, žaloba investora, kasační stížnosti

V létě před třemi lety v Letňanech proběhlo jedno z historicky nejdelších veřejných projednání procesu posuzování vlivů na životní prostředí k záměru rozšíření Letiště Vodochody na letiště pro nízkonákladové a charterové létání s 3,5 mil cestujícími ročně. V říjnu 2013 pak vydalo Ministerstvo životního prostředí (MŽP) souhlasné stanovisko EIA se záměrem, které podmínilo splněním 122 podmínek.

MŽP po parlamentních volbách na základě podnětů od obcí a spolků rozhodlo o přezkumu procesu a došlo již s novou náměstkyní B. Peštovou k závěru, že stanovisko bylo vydáno v rozporu s právními předpisy – zejména při posuzování vodohospodářského řešení (klíčové připomínky v posudku od odborné firmy VHS) a kumulace hlukové zátěže. V červnu 2014 tak poprvé v historii MŽP souhlasné stanovisko zrušilo, protože „trpí takovými vadami, pro které neodpovídá požadavkům zákona, a je tudíž nezákonné … vytýkané nedostatky se týkaly způsobu vypořádání vyjádření dotčené veřejnosti a dotčených územních samosprávných celků.

Ministerstvo tak přiznalo, že neodpovědělo dostatečně na argumenty uplatněné dotčenou veřejností.

Proti postupu MŽP se ale ohradil investor – Letiště Vodochody, a.s. (investiční skupina Penta) tím, že podal tzv. rozklad, který v říjnu 2014 ministr R. Brabec zamítl a potvrdil tím zrušení stanoviska. MŽP v prosinci 2014 vrátilo RNDr. Ludvíkovi k přepracování posudek, který se dostatečně nevypořádal s došlými připomínkami. Proces EIA se tak vrátil zpět do fáze posudku, tedy před vydání stanoviska, což bylo velké vítězství všech, kteří se snažili proti záměru bojovat.

Investor se ale nevzdal a zažaloval ministerstvo. Žalobou domáhající se zrušení rozhodnutí ministra se nejprve pražský Městský soud odmítl zabývat, ale Nejvyšší správní soud (NSS) v Brně mu to v květnu 2015 uložil. Městský soud dal na konci roku 2015 žalující straně-investorovi v některých argumentech za pravdu a zrušil původní rozhodnutí ministra.

Proti rozsudku městského soudu bylo možné se odvolat, tedy podat tzv. kasační stížnost na NSS. To udělalo MŽP a spolu s ním tři obce účastnící se řízení (Panenské Břežany, Zlončice, Dolany) a také další obce ze sdružení Stop letišti Vodochody – včetně Máslovic. Kasační stížnosti obcí ale NSS v květnu 2016 pravomocně zamítl, protože podle něj obce nejsou přímo dotčené ve věci zrušení stanoviska. Soud odmítl zároveň odložit účinnost rozhodnutí Městského soudu. Nadále se soud zabývá kasační stížností podanou MŽP, která rozsudek považuje za nesrozumitelný. Nic tedy není definitivně rozhodnuto, ani ztraceno. Ministerstvo se nyní musí vypořádat s tím, že mu Městský soud nařídil se znovu zrušením stanoviska zabývat.

Spoluzakladatel Penty M. Dospiva přes média také občas zahrozí státu, že pokud neuspěje u soudu, bude Penta v arbitráži požadovat náhradu za zmařenou investici, prý v řádech desítek miliónů korun.

Dálniční přivaděč v plánování kraje a města Odolena Voda

Budoucího osudu letiště se týkají ještě další správní i soudní řízení. Jedno z nich se točí kolem mimoúrovňové křižovatky (MÚK), která má napojit letiště přes Odolenu Vodu (přes Dolínek) na dálnici D8. Kraj ji prezentuje někdy bez návaznosti na letiště, jindy s ním, město Odolena Voda má křižovatku už od roku 2007 v územním plánu. Pro Letiště Vodochody je nový dálniční přivaděč zásadní – je totiž jednou ze 122 uložených podmínek pro jeho rozšíření. Má být tedy investorem nové dálniční křižovatky.

Na veřejném projednání ředitel letiště M. Kačur odůvodňoval veřejnou prospěšnost přivaděče jeho zanesením do krajského plánu „Zásady územního rozvoje Středočeského kraje“ (ZÚR SK). 1. července 2014 krajský soud v rozsudku uznal žalobu majitelů pozemků a obce Panenské Břežany a MÚK z tohoto plánu nařídil vyjmout pro nesplnění podmínek územního plánování. Ty zahrnují vyhodnocení vlivů na vyvážený vztah územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území. Ani zde anabáze nekončí.

Kraj dálniční přivaděč vrátil opět do hry, když krajské zastupitelstvo rozhodlo v červnu 2014 pořídit 2. aktualizaci ZÚR SK, včetně doplnění MÚK Odolena Voda. V listopadu 2015 kraj rozesílal k připomínkování návrh na aktualizaci ZÚR SK a vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území. V připomínkách se zmiňuje neprovedení řádného vyhodnocení vlivů na lidské zdraví a životní prostředí, zejména všech kumulativních a synergických vlivů. Sjezd má být umístěn v území již nyní nadlimitně zatíženém. Nyní kraj vyhodnocuje připomínky, návrh přepracuje a předloží k veřejnému projednání. V dalším kole podle stavebního zákona bude probíhat řízení, ve kterém budou moci obce a zástupci veřejnosti uplatňovat vůči návrhu ZÚR SK námitky, všichni budou moci návrh připomínkovat.

V Odoleně Vodě nyní vážně diskutují o změně územního plánu a vyhlášení stavební uzávěry jako ochraně území před výstavbou křižovatky v Dolínku, o čemž vyšel v březnovém vydání E15 článek „Letiště v ohrožení“.

 

Kromě hlavních událostí se kolem staveb na letišti děje spousta menších řízení a povolování (např. deponie obrovského množství zeminy na ploše, různé provozy, odvodnění odbavovací plochy) u nichž se můžeme domnívat, nakolik souvisí s plánovanou výstavbou letiště a jsou formou známé „salámové metody“. Pravidelně každý měsíc se schází starostové jako zástupci obcí sdružených ve SLV (Stop Letišti Vodochody) a připravují další kroky ve spolupráci s právníky. Také spolky zůstávají aktivní a připraveny zapojit se do veškerých správních řízení, které se týkají rozvoje letiště a souvisejících staveb.

Celý článek

Rozsudek Městského soudu v Praze ve věci EIA – letiště Vodochody

Autor: SLV. Publikováno: 22.3.2016 v rubrice Kalendář akcí. | 1 komentář

Ve dni symbolického data – 15.března t.r.byl konečně doručen rozsudek Městského soudu v Praze ve věci EIA – letiště Vodochody versus Ministerstvo životního prostředí všem účastníkům řízení. To znamená, kromě MŽP  i obcím Dolany, Panenské Břežany a Zlončice, které se stihly do řízení, jako případně poškozené strany, přihlásit.  Od relativně rychlého vynesení  rozsudku (prosinec 2015) to trvalo soudu 3 měsíce na jeho odůvodnění a uvedení v platnost. O pracnosti, kterou to pro soud představovalo si můžete udělat představu sami zde, stejně jako o úrovni a nestrannosti argumentace.
Uvedené obce, jak už v prosinci 2015 slíbily, proti rozsudku podají kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu. Právní bitva pokračuje.
A zatím …..Na katastru obce Zlončice, na soukromém pozemku, bez vědomí majitele, zatím „neznámé osoby“ vykácely lesní porost nad trasou přivaděče odpadních vod z AERA a letiště. Náhodou právě nad těmi „trubkami“, které jsou podstatnou překážkou realizace záměru po celou dobu jednání o EIA. Zajděte se tam od Vltavy při nedělní procházce podívat! Že by další doklad transparentního, zákonného a čestného postupu investora?

Celý článek

Středočeský hejtman nesouhlasí s rozhodnutím ministerstva životního prostředí, které otevřelo cestu k rozšíření letiště ve Vodochodech

Autor: Lenka Císlerová. Publikováno: 30.10.2013 v rubrice Kalendář akcí. | Celkem komentářů: 3

 

 

zdroj:

http://www.kr-stredocesky.cz/portal/aktuality/stredocesky-hejtman-nesouhlasi-s-rozhodnutim-ministerstva-zi-1649215216.htm

29.10.2013

 

Hejtman Středočeského kraje Josef Řihák nesouhlasí s rozhodnutím Ministerstva životního prostředí ČR (MŽP), které vydalo souhlasné stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru „Letiště Vodochody“ na životní prostředí (tzv. stanovisko EIA).

Tím MŽP otevřelo cestu k modernizaci a rozšíření letiště ve Vodochodech. Hejtman ale rovněž konstatoval, že musí rozhodnutí MŽP respektovat. „Středočeský kraj vydal nesouhlasné stanovisko k návrhu na rozšíření letiště Vodochody, neboť podle našeho názoru je studie EIA chybná. Nepočítá se synergickými vlivy stavby, nezohledňuje, že negativní vlivy, jako například hluk, prašnost, velká dopravní zátěž a další, se sčítají. Domníváme se, že nebyly vypořádány všechny připomínky obyvatel obcí dotčených provozem dopravního terminálu,“ řekl hejtman Josef Řihák.

 

Hejtman Řihák je připraven se podrobně seznámit se 124 podmínkami nezbytnými k ochraně životního prostředí, za jejichž respektování je podle ministerských úředníků záměr z hlediska vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví přijatelný.

 

Hejtman Středočeského kraje Josef Řihák připomněl, že proti studii EIA se postavilo především Sdružení Stop letišti Vodochody, které sdružuje celkem 18 obcí a měst z okresů Praha-východ a Mělník, jenž sousedí s letištěm ve Vodochodech. „Domnívám se, že Ministerstvo životního prostředí ČR by nemělo jít proti zájmům svých občanů. I když jsem se zatím důkladně neseznámil se stanoviskem MŽP, mám obavu, že stavba letiště negativně ovlivní okolí. Schválená studie EIA nepřesně hodnotí celou řadu skutečností.

 

Mé přesvědčení, že záměr rozšíření letiště ve Vodochodech jde proti občanům středních Čech, podporují i výsledky obecních referend, která se konala v jedenácti obcích. Lidé se pokaždé vyslovili proti zvětšení letiště. V deseti případech byly proti dokonce více jak čtyři pětiny voličů, kteří se hlasování zúčastnili,“ uvedl hejtman Josef Řihák.

 

Daleko vhodnější alternativou k rozšíření letiště ve Vodochodech je podle středočeského hejtmana výstavba paralelní dráhy na Letišti Václava Havla v Praze – Ruzyni. Projekt výstavby paralelní dráhy na ruzyňském letišti ovšem letos v srpnu zastavil rozsudek Krajského soudu v Praze. Středočeský kraj podal proti zmíněnému rozsudku kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu do Brna.

 

„Odbor regionálního rozvoje Krajského úřadu Středočeského kraje jako pořizovatel Zásad územního rozvoje Středočeského kraje zastává názor, že rozsudek Krajského soudu v Praze je nesprávný,“ informoval středočeský hejtman Josef Řihák a pokračoval: „stávající kapacita přistávacích drah ruzyňského letiště je nedostatečná. To bylo patrné zejména v době, kdy se hlavní dráha modernizovala, a veškerý provoz byl veden na záložní ploše. Pokud má i v budoucnu Praha zůstat důležitým leteckým terminálem, pak máme v zásadě jen dvě možnosti – buď vybudovat třetí startovací plochu na Ruzyni, nebo umožnit převedení na civilní provoz letiště ve Vodochodech. Středočeský kraj podporuje první variantu.“

Celý článek

Kdo má být chráněn – obce, nebo nové letiště?

Autor: Lenka Císlerová. Publikováno: 23.9.2013 v rubrice Kalendář akcí. | Bez komentářů

Úřad pro civilní letectví, hlavní státní autorita v oboru letecké dopravy, před několika dny vyhlásil návrh na zřízení Ochranného hlukového pásma letiště Vodochody. Všichni, koho se tento návrh týká, k němu mohou do 30 dnů od zveřejnění podat připomínky.

Občanské sdružení Klidná Bašť to samozřejmě udělá. Využíváme ale této příležitosti, abychom informovali veřejnost, jak to v této zemi chodí a že věci nejsou tím, čím se zdají být.

Ochrana koho před kým?

Každý, kdo si přečte slova „ochranné hlukové pásmo“ (OHP) a uplatní běžnou lidskou logiku, nejspíš pochopí, že jde o opatření na ochranu občanů žijících v okolí letiště před nadměrným hlukem. Bohužel, jak dokládají následující citace, právo nemusí mít s logikou nic společného.

Už v dokumentaci EIA k záměru rozšíření letiště (str. 257) je uvedeno, že účelem a prvořadým cílem OHP je regulace využití území v okolí letiště, minimalizaci počtu osob vystavených nadměrnému hluku z leteckého provozu a ochrana zájmů letiště před neuváženou výstavbou v blízkém okolí a před rizikem potenciálních konfliktů do budoucna“.

Ještě jasněji pak mluví příloha 26 (str. 34 a 35), kterou prakticky doslova návrh OHP přebírá. Píše se zde, že „územní plánování musí respektovat OHP letiště, nemůže připustit nárůst počtu staveb vyžadujících ochranu před hlukem, respektive obyvatel trvale vystavených hluku z leteckého provozu. Je nutné zabezpečit ochranu samotné letecké stavby před umísťováním nových staveb vyžadujících ochranu před hlukem“.

Vyženou nás posudky?

O co jde, pak jasně naznačují další zákony. Tak třeba zákon č. 258 z roku 2000 o ochraně veřejného zdraví složitými větami říká (v §31 odst. 3), že u bytových domů, rodinných domů, staveb pro školní a předškolní výchovu, staveb pro zdravotní a sociální účely a obdobných staveb umístěných v OHP je provozovatel letiště povinen postupně provést nebo zajistit provedení protihlukových opatření v takovém rozsahu, aby byly alespoň uvnitř staveb hygienické limity hluku dodrženy. Stát se tak ovšem má na základě odborného posudku vypracovaného na náklad provozovatele. A pokud by u zmíněných staveb podle odborného posudku ani protihluková opatření nezajistila dodržování hygienických limitů, může příslušný správní úřad zahájit řízení o změně v užívání stavby nebo o jejím odstranění.

Co to znamená v lidské řeči? Že provozovatel letiště někomu musí zadat posudek, který pro jednotlivé budovy určí, jaká protihluková opatření má provozovatel provést. A pokud posudek prohlásí, že není možné žádným opatřením dosáhnout patřičného snížení hluku v budovách (na úroveň hygienických limitů), neznamená to, že se letiště nepostaví, ale že naopak stavební úřad může zakázat používat dotyčnou budovu k bydlení. To znamená změnu způsobu užívání např. na sklad, nebo dokonce zbourání budovy.

Kruh se uzavírá – platí-li posudek provozovatel letiště, v jehož zájmu je neutrácet zbytečně za nákladná protihluková opatření, u kolika domů se asi zjistí, že je nelze před hlukem patřičně ochránit a že tedy nebude možné je používat k bydlení? A u kolika posudek řekne, že protihluková opatření svůj účel splní a je potřeba do nich investovat? V tomto případě už běžná logika zcela jistě fungovat bude.

Konec rozvoje obcí

Ještě jeden právní předpis stojí za zmínku – zákon o letectví č. 49 z roku 1997. Zde se (v § 40) uvádí, že „v ochranných pásmech leteckých staveb lze zřizovat zařízení a provádět činnosti je se souhlasem Úřadu. Úřad souhlas udělí, nebude-li zařízení nebo činnost bránit leteckému provozu ani ohrožovat jeho bezpečnost a nepůjde-li o objekt vyžadující ochranu před hlukem“. Úřadem se míní již dříve zmíněný Úřad pro civilní letectví.

Na tento text se pak odkazuje připravený návrh OHP letiště Vodochody. Podle něj budou nové stavby v OHP umisťované pouze v případě souladu stavby s ustanovením § 40 zákona o civilním letectví. Stávající stavby nejsou vyhlášením OHP nijak dotčeny, ovšem v případě změn stávajících staveb bude také platit požadavek na soulad stavby se zmíněným § 40.

Opět převedeno do lidské řeči to znamená, že o tom, jestli na území obce v OHP někdy něco postavíme, zrekonstruujeme, dostavíme nebo přestavíme, bude rozhodovat Úřad pro civilní letectví. Stavba vyžadující ochranu před hlukem povolena nebude, ale bude-li nový objekt sám o sobě hlučný – třeba Kovošrot – bude podmínkám OHP vyhovovat. Je vůbec možné v této souvislosti používat slovo ochrana?

A co to znamená pro obce postižené tímto dobrodiním ochrany před hlukem? Naprosté omezení rozvoje, ukončení nové výstavby a zakonzervování stávající podoby budov, jejichž změny či úpravy nikdo neschválí.

Byli jsme tu dříve

Všechna zmíněná opatření jen podporují tvrzení uvedené na začátku, že tím, kdo je připravovaným ochranným hlukovým pásmem chráněn, je letiště jako původce hluku, nikoli obce ležící v jeho okolí.

Chápali bychom snad, že má smysl bránit tomu, aby se kolem letiště zakládala nová obytná území, kde by lidé levně kupovali hlukem znehodnocené pozemky a navíc žádali o nákladná protihluková opatření. Tak tomu ale v tomto případě zjevně není. Obce bezpochyby žily svým klidným životem dávno předtím, než vůbec vznikla myšlenka přeměnit dosavadní dráhu sloužící potřebám společnosti Aero ve skutečné mezinárodní letiště se vším všudy, včetně intenzívního provozu.

Byli jsme tu dříve a oni se k nám chtějí nastěhovat. Je proto zvrácené, když se stát chystá vyhlásit opatření na ochranu budoucího letiště před okolními obcemi, místo aby se snažil ochránit okolní obce před novým letištěm! Že to bude podle zákona, na zvrácenosti tohoto přístupu nic nemění.

čerpáno z: www.klidnabast.cz


Celý článek

Letiště Vodochody: Návrh ochranného hlukového pásma pro stávající infrastrukturu letiště

Autor: Lenka Císlerová. Publikováno: 12.9.2013 v rubrice Kalendář akcí. | Bez komentářů

 

 

 

Své námitky a připomínky k  návrhu ochranného hlukovéhopásma, lze odeslat na adresu ÚŘADU CIVILNÍHO LETECTVÍ, Letiště Ruzyně, 160  00  Praha 6

nejpozději do 9. října 2013

zde  nabízíme vzory:

namitky UCL_ochranne hlukova pasmo_Vodochody_26-09_def

pripominky UCL_ochranne hlukova pasmo_Vodochody_26-09-13_def

 

přílohy zde:

154135365_5_Navrh_opatreni_obecne_povahy_OHP_LKVO

154135365_3_Navrh_OOP_OHP_LKVO_Priloha_1

154135365_0_Navrh_OOP_OHP_LKVO_Priloha_2a

154135365_1_Navrh_OOP_OHP_LKVO_Priloha_2b

154135365_2_Navrh_OOP_OHP_LKVO_Priloha_2c

Navrh_OOP_OHP_LKVO_Priloha_3_Studie

 

154135365_7_Navrh_OOP_OHP_LKVO_Priloha_3_Studie_Priloha_1

154135365_11_Navrh_OOP_OHP_LKVO_Priloha_3_Studie_Priloha_4_1

154135365_10_Navrh_OOP_OHP_LKVO_Priloha_3_Studie_Priloha_4_2

154135365_6_Navrh_OOP_OHP_LKVO_Priloha_3_Studie_Priloha_6

154135365_9_Navrh_OOP_OHP_LKVO_Priloha_3_Studie_Priloha_4_3

154135365_12_Navrh_OOP_OHP_LKVO_Priloha_3_Studie_Priloha_2

Celý článek

Otevřený dopis ústavním činitelům a médiím v záležitosti procesu EIA.

Autor: Lenka Císlerová. Publikováno: 14.8.2013 v rubrice Kalendář akcí. | Bez komentářů

Adresováno:

  • Mgr. Tomáš Jan Podivínský

ministr životního prostředí

Vršovická 1442, 100 10 PRAHA 10

  • Kancelář prezidenta republiky
  • Ing. Jiří Rusnok, premiér vlády ČR
  • Miroslava Němcová, předsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR
  • Milan Štěch, předseda Senátu Parlamentu ČR
  • Předsedové poslaneckých klubů politických stran v Parlamentu ČR
  • Veřejný ochránce práv
  • ČTK
  • Veřejnoprávní televize a rozhlas
  • Transparency International
  • Protikorupční policie

 

 

Vážení ústavní činitelé, vážení zástupci médií,

 

tento otevřený dopis vznikl jako bezprostřední reakce na průběh procesu EIA záměru Letiště Vodochody, kód MZP 257. Týká se však celého systému procesů EIA obecně, zejména způsobu, jakým je v ČR aplikován.

 

 

OBECNÉ POZNÁMKY K PROCESŮM EIA

Proces EIA (Environment Impact Assesment) má sloužit k posouzení vlivu navrhovaného záměru (stavby) na životní prostředí a k zamezení jeho zhoršování. Zákonem je určeno, které stavby či záměry tomuto posuzování podléhají, teoreticky tedy nelze libovolně realizovat záměry, které mají negativní dopady.

Pod dojmem právě probíhajícího a již téměř ukončeného posuzování záměru č. MZP 257 (Letiště Vodochody) jsme však dospěli k názoru, že způsob, jaký je úředníky MŽP v procesu EIA aplikován, slouží přesně opačnému výsledku – totiž násilnému prosazení škodlivého záměru na úkor životního prostředí.

Zákonodárce vydáním zákona č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí zajisté sledoval cíl ochránit životní prostředí a veřejné zdraví před negativními vlivy. K tomu definoval řadu pravidel, postupů a formálních kroků, které mají sloužit k objektivnímu stanovení výsledných hodnot dopadů předkládaných projektů a jejich následnému posouzení. Je třeba brát v úvahu stav životního prostředí v dotčeném území v době oznámení záměru a z jeho charakteristik pak objektivně stanovit výsledné zhoršení daného stavu.

V žádném případě neslouží zákon podle našeho názoru k tomu, aby se předem stanovil požadovaný výsledek procesu – vyhovující předkládanému záměru – a pak účelovým používáním jednotlivých ustanovení zákona se jednak vytvářely tomuto výsledku odpovídající studie, výpočty a posudky, jednak bagatelizovaly oprávněné připomínky dotčených subjektů, nebo se jim dokonce znemožňovalo plnohodnotně využít svých práv, daných zákonem.

ZÁMĚR LETIŠTĚ VODOCHODY

A přesně toho jsme byli svědky ve výše zmíněném procesu posuzování záměru MZP 257 Letiště Vodochody.

Celý proces EIA řídila z pozice své funkce na MŽP Ing. Jaroslava Honová, vrchní ředitelka sekce technické ochrany ŽP. Jakožto zpracovatel dokumentace působil RNDr. Tomáš Bajer, CSc. a jako zpracovatel posudku pak RNDr. Vladimír Ludvík.

Po celou dobu průběhu (od roku 2009) posuzování záměru jsme byli svědky ignorování našich připomínek, kterých bylo podáno několik tisíc a které podle našeho názoru nebyly nikdy řádně vypořádány.

LETIŠTĚ VODOCHODY NENÍ VEŘEJNÝM ZÁJMEM ČR

Základní (a zásadní) připomínka, totiž pravdivé zdůvodnění potřebnosti realizace záměru, byla dokonce zpracovatelem posudku odmítnuta jako irelevantní, ačkoliv Zákon toto zdůvodnění přímo požaduje.

Je zřejmé, že existují stavby a záměry, které jsou ve veřejném zájmu, a u kterých je nutno v rámci „udržitelného rozvoje společnosti“ hledat způsob a podmínky, jak jejich nepříznivé dopady na životní prostředí minimalizovat. To však v žádném případě není případ letiště Vodochody, které je čistě komerčním projektem soukromé společnosti, sledujícím pouze svůj zisk bez jakéhokoliv kladného vlivu na ať už udržitelný či jakýkoliv jiný rozvoj společnosti. Navíc je známou skutečností, bohužel dosud unikající pozornosti orgánů činných v trestním řízení, že prostředky na koupi předmětu projektu mohly být získány machinacemi s pozemky pro paralelní dráhu letiště Ruzyně. Z vyjádření čelných představitelů letiště Vodochody pak nepokrytě vyplývá, že po kladném (předem avizovaném) vyjádření MŽP a získání příslušných povolení bude letiště prodáno neznámo komu a tím bude vyvíjen nátlak na stát v zájmu získání výhodné pozice při uvažované privatizaci letiště Václava Havla.

Vyřadit za tohoto stavu otázku potřebnosti záměru považujeme za cílevědomé porušení zákona a pletichy v průběhu procesu EIA. Je totiž evidentní, že důvody pro jeho realizaci, uvedené v dokumentaci, totiž přeprava cestujících nízkonákladovými společnostmi, je zcela nereálná a nikdy nebyla míněna vážně. Jsou uváděny pouze pro vyvolání dojmu o potřebnosti a užitečnosti záměru, i když skutečný záměr investora je zcela jiný. To ovšem měl proces EIA odhalit a v rozhodování uplatnit, jenže způsob jeho vedení a organizování výše uvedenými osobami vědomě tomuto odhalení zabránil.

Zmiňuje-li zákon výše uvedenou tezi „udržitelného rozvoje společnosti“, je třeba říci, že letišť, ať už civilních či jakýchkoliv jiných, je pro něj na území ČR dostatečné množství a není třeba budovat jiná, zejména při absenci jakéhokoliv veřejného zájmu. Obecně vzato by žádný takový záměr s negativními dopady na životní prostředí neměl být schválen, natož s několika sty uložených podmínek (více než např. u stanoviska EIA dostavby JE Temelín), které nikdy a nikdo nebude účinně kontrolovat, natož vyžadovat jejich plnění. Navíc jsme přesvědčeni, že záměr letiště Vodochody se významně dotýká aspektů bezpečnosti ČR.

PROCESNÍ POCHYBENÍ EIA LKVO

Zákon ukládá termíny, které je nutno v jednotlivých fázích procesu EIA dodržovat. Zatímco po dotčených subjektech (obce, občanská sdružení, občané) bylo dodržování těchto termínů vyžadováno a žádostem o jejich prodloužení nebylo vyhověno, v případě vlastních úkonů a zejména posudku byl přístup ministerstva zcela odlišný. Zejména fatální je nedodržení termínu pro zveřejnění posudku (§ 9 odst.3 zákona) a jeho překročení o více než jeden a půl roku, aniž by k tomu byl jakýkoliv zřejmý důvod. Na naše výtky v tomto směru byly použity výmluvy na nutnost zpracování nezávislého posudku organizací EUROCONTROL. Pomineme-li fakt, že tato organizace se vůbec nezabývá problematikou životního prostředí, takže není zřejmé, z jakého důvodu si od ní MŽP studii objednalo (a zaplatilo), byla studie hotova a doručena již v říjnu 2012, takže evidentně nebyla důvodem pro zveřejnění posudku až v květnu 2013. Je sice pravda, že zákon umožňuje v odůvodněných případech nedodržení termínů v jistých mezích tolerovat, ovšem toto překročení je bezprecedentní. Navíc je pozoruhodné, že takováto tolerance a i jiné aplikace ustanovení zákona, které skýtají možnost různého výkladu, byly bez výjimky vždy použity ve prospěch předkladatele záměru – tedy vždy v neprospěch dotčených subjektů a tím de facto životního prostředí.

POSUDEK

Zmíněná studie EUROCONTROL, jakkoliv se přímo vlivu na životní prostředí netýká, přesto obsahuje pasáže, upozorňující na rizika projektu a zpochybňuje jeho potřebu. Je ovšem signifikantní, že jako podklad pro podporu stanovisek posudku byl použit neautorizovaný překlad studie, takže o správnosti některých tvrzení posudku, na studii se odvolávajících, velmi pochybujeme.

Posudek sám je zpracován způsobem, odporujícím zákonu. Kromě výše zmíněného nedodržení zákonných termínů se jedná o porušení zákona v následujících bodech:

Posudek nevypořádal veškeré připomínky k dokumentaci (tj. některé zcela opominul – § 9 odst.2 zákona). Připomínky, ke kterým se vyjádřil, vesměs vypořádal způsobem, že jsou buď pro EIA irelevantní (zdůvodnění záměru, výpočetní chyby), nebo že je dostatečně řeší dokumentace. Pokud víme, téměř žádná z tisíců připomínek nebyla zohledněna. Přitom se jedná často o fatální chyby, jako v případě likvidace odpadních vod, likvidace odpadů při výstavbě a zásobování pohonnými hmotami. Každý jiný projekt, obsahující stejné chyby, by nikdy neprošel úspěšně správním řízením.

Posudek opravuje dokumentaci (§ 9 odst.5 zákona). Jde jednak o opravování jejích chyb, jednak o změny formulací některých částí studií.

Posudek doplňuje dokumentaci (§ 9 odst.5 zákona) – uvádí data, tvrzení či parametry, které se v dokumentaci vůbec nevyskytují. Tyto doplňky se týkají zásadních podmínek provozu letiště, tj. jednak jeho kapacity, podmínek nočního létání i uvažovaného druhu letadel. Že ovšem na základě těchto doplňků nebyly zpětně upraveny zejména hluková a imisní studie je evidentní.

Posudek obsahuje v návrhu kladného stanoviska přes sto podmínek, přičemž plnění a kontrola převážné části z nich jsou zřejmě nemožné. Už z jejich počtu a charakteru je evidentní, že záměr vykazuje fatální nedostatky a bude silně negativně ovlivňovat životní prostředí a veřejné zdraví. Navrhované stanovisko tedy v takovém případě má být ze zákona negativní.

 

VEŘEJNÉ PROJEDNÁNÍ

Veřejné projednání, které proběhlo od 23.7.2013 12:00 hod. do 24.7.2013 04:30 hod., vykazuje rovněž silné znaky manipulace a diskriminace veřejnosti – a naopak zvýhodňování předkladatele záměru. Původní termín 17.6.2013 byl na žádost starosty Kralup nad Vltavou v souvislosti s povodněmi odložen. Byl navrhován termín v září 2013, aby mohla být zajištěna náležitá příprava dotčených subjektů a odpovídající účast veřejnosti. Termín byl však MŽP určen doslova doprostřed prázdnin s tím, že je to v souladu se zákonem. Je pozoruhodné, že stejně nekompromisní nebyli úředníci MŽP v případě bezprecedentního překročení termínu pro zveřejnění posudku. Na opakovanou žádost o zářijový termín bylo odpovězeno, že s tím nesouhlasí předkladatel záměru, Letiště Vodochody, člen skupiny Penta. Je tedy lepší důkaz o podivném zvýhodňování investora? Patrně účelem bylo poskytnout investorovi dostatek času na předjednání návazných kroků správních řízení, o čemž svědčí i údajné velmi podivné náhlé získání výjimek pro uvažovanou výstavbu MÚK na D8 pro letiště Vodochody. Velká část veřejnosti tak byla z projednání vyloučena, aniž pro to existoval sebemenší důvod – pokud ovšem nešlo právě o to.

Pro veřejné projednání musí v souladu se zákonem a souvisejícími předpisy zajistit pořadatel, tedy MŽP, odpovídající prostředí tak, aby projednání mohlo proběhnout řádně a důstojně. To v tomto případě nebylo dodrženo. Hala 2 Výstaviště Letňany, kde se projednání konalo, byla pro akci takového významu zcela nevhodná. Akustika prostředí byla tak špatná, že přítomná veřejnost vůbec neslyšela a nerozuměla přednášeným příspěvkům, takže bylo nutno jednání přerušit. Teprve poté po úpravách audiotechniky se situace poněkud zlepšila, rozhodně však vzhledem k délce akce nebyla ideální. Pro veřejnost byly připraveny úzké dřevěné nestabilní lavice, na kterých absolvovat 17-ti hodinové jednání představovalo velmi namáhavou záležitost. V celém areálu nebyla k dispozici žádná možnost občerstvení, vyjma jednoho automatu na nápoje a jednoho na cukrovinky. Pokud by někdo chtěl připravit podmínky jednání tak, aby veřejnost unavil, otupil a přiměl k opuštění akce, těžko by mohl zvolit ještě horší.

Celý průběh projednání byl řízen moderátorem, který veškeré své kroky projednával se zástupci MŽP a investora. Došlo tak k diskriminaci zástupců občanských sdružení z dotčených území, která uplatnila převážnou část připomínek k dokumentaci i posudku. Jejich zástupci se dostali ke slovu až po půlnoci, protože moderátor upřednostňoval dotazy a vystoupení přihlášených, kteří uvedli krátkou dobu trvání svého příspěvku. V tu dobu již v hale byla malá účast, což byl zřejmě záměr pořadatele, který si byl dobře vědom toho, že tato občanská sdružení mají nejrozsáhlejší a nejzávažnější připomínky k záměru, podpořené i stanovisky uznávaných odborníků.

ZÁVĚR

Z výše uvedeného a z rozboru jiných procesů EIA vyplývá, že se jedná o systémový přístup, nikoliv pouze o případ MZP 257. Jednoznačně jde o koordinované účelové jednání skupiny osob, sledujících cíl násilného protlačování vadných záměrů na úkor životního prostředí a veřejnosti a jejích práv, zakotvených v Ústavě ČR a v Listině základních práv. Že se jedná o koordinované jednání dokazuje i fakt, že zúčastněné osoby vystupují společně v řadě jiných posuzování EIA, často s prohozenými funkcemi. Podle našeho názoru se jednoznačně jedná o střet zájmů, pravděpodobně i o podjatost a možná i o trestný čin korupce. Přestože na zmíněná fakta a vazby poukazujeme již od samého počátku tohoto procesu EIA, zůstávají naše podání bez jakékoliv odezvy.

V demokratickém a právním státě není možno, aby si nějaká skupina úředních osob osobovala právo na účelové a zištné využívání zákonů ve prospěch určitých finančních či investorských skupin. Zejména ne v neprospěch životního prostředí a veřejného zdraví, čehož ochranu má v popisu své práce.

Jelikož jsme přesvědčeni, že celý proces EIA záměru letiště Vodochody probíhal nezákonným způsobem, jsme připraveni v případě vydání souhlasného stanoviska MŽP hájit svá práva soudní cestou. V tomto směru jsme již podnikli přípravné kroky.

Vyzýváme tímto všechny ústavní činitele, aby věnovali pozornost výše popsanému systémovému zneužívání procesu EIA ve prospěch určitých osob a aby se jak osobně, tak vahou svých úřadů  zasadili o takové legislativní a personální změny, které podobné nanejvýš nebezpečné praktiky, které jsou výsměchem právu a demokracii, znemožní.
Za podepsané

Ing. Petr Utěkal

předseda OS Klidná Bášť

Přílohy: 23 podpisových archů zastupitelů, občanských sdružení a občanů, celkem 342 podpisů.

Celý článek

OTEVŘENÝ DOPIS Radě pro rozhlasové a televizní vysílání

Autor: Lenka Císlerová. Publikováno: 8.8.2013 v rubrice Kalendář akcí. | Bez komentářů

Rada pro rozhlasové a televizní vysílání
Škrétova 44/6
120 00  Praha 2

 

Rada České televize
Kavčí hory
140 70 Praha 4

 

5. srpna 2013

čj.: MUKV 24846/2013

Věc: Stížnost na  porušení § 31 odst. 2 a 3 zákona 231/2001 b. o rozhlasovém a televizním vysílání,  § 2 zákona 483/1991 Sb. o České televizi a Kodexu ČT pracovníky redakce zpravodajství a publicistiky ČT Janu Horkou a vedení redakce zpravodajství a publicistiky ČT v souvislosti s informováním o veřejném projednání procesu EIA Letiště Vodochody.

 

Vážení členové Rady pro rozhlasové a televizní vysílání,  vážení členové Rady České televize,

Obracíme se na vás v souvislosti s podezřením na porušení zákonných ustanovení,  která určují povinnosti VŠECH provozovatelů televizního vysílání,  média veřejné služby zvláště.

§ 31 odst. 2 zákona 231/2001 Sb. o rozhlasovém a televizním vysílání určuje povinnosti všech provozovatelů televizního vysílání. Praví se v něm,  že:

„Provozovatel vysílání poskytuje objektivní a vyvážené informace nezbytné pro svobodné vytváření názorů. …“

V následujícím § 31 odst. 3 zákona 231/2001 Sb. o rozhlasovém a televizním vysílání se říká:

„Provozovatel vysílání je povinen zajistit, aby ve zpravodajských a politickopublicistických pořadech bylo dbáno zásad objektivity a vyváženosti…“

Zdroj: http://img4.ceskatelevize.cz/boss/image/contents/zakony/pdf/zakon-o-provozovani-rozhlasoveho-a-televizniho-vysilani.pdf

V § 2 odst. 2 zákona 483/1991 Sb. o České televizi se uvádí následující:

„Hlavními úkoly veřejné služby v oblasti televizního vysílání jsou zejména

a) poskytování objektivních, ověřených, ve svém celku vyvážených a všestranných informací pro svobodné vytváření názorů,

b) přispívání k právnímu vědomí obyvatel České republiky…“

Zdroj: http://img4.ceskatelevize.cz/boss/image/contents/zakony/pdf/zakon-o-ceske-televizi.pdf

Kodex České televize v ustanoveních kapitoly 5,  věnované  zpravodajství, praví:

5.6 Ve zpravodajství a aktuální publicistice Česká televize dbá na přesnost a nestrannost spočívající především ve zjišťování a ověřování skutečnosti.

5.8 Zpráva musí být založena na zjištěných a ověřených údajích. Česká televize je při získávání a zpracovávání informací plně podřízena imperativu zjistit a divákům zprostředkovat pravdivý obraz skutečnosti a v případech, kdy to pro nemožnost opatřit si všechny informace není beze zbytku uskutečnitelné, postupovat s cílem pravdě se maximálně přiblížit. Zamlčení důležité informace nebo potlačení jejího podstatného aspektu bude vždy hrubým porušením tohoto imperativu.“

Zdroj: http://www.ceskatelevize.cz/vse-o-ct/kodex-ct/cl-5-pece-o-informace-ve-zpravodajstvi-a-aktualni-publicistice/

Divák má tudíž zákonný nárok dostat za televizní poplatek službu v kvalitě,  kterou zákony i podzákonná norma (Kodex) definují. Do sporu s nároky na poskytování objektivních a ověřených informací se dle našeho stanoviska dostala Česká televize (ČT) svými reportážemi o veřejném projednání EIA Letiště Vodochody. ČT vysílala o veřejném projednávání ze dne 23.7. a 24.7. dvě reportáže:

Veřejné projednání probíhalo od 23.7.2013 12 hodin do 24.7.2013 04:30 hodin. Z dat, která lze ověřit od organizátora projednání, Ministerstva životního prostředí, především vyplývá, že Česká televize nemohla již ve 21:42 vysílat pravdivou reportáž s názvem „Jednání o Letišti Vodochody bylo bouřlivé. Tah je na ministerstvu“, v níž sděluje mimo jiné následující:

„Na letňanském výstavišti dnes proběhlo veřejné projednání vlivů rozšiřování vodochodského letiště na životní prostředí (EIA). Dorazilo několik stovek lidí.“ (zvýraznění KV)

Titulek i obsah vyvolává zdání, že projednávání bylo v danou dobu již skončené, reportérka shrnula vše podstatné pro to, aby si divák učinil pravdivý či pravdě se blížící obrázek o skutečnosti a všech podstatných aspektech. Tak tomu ale podle nás, očitých svědků celého průběhu veřejného projednání EIA, ve skutečnosti nebylo. Jednání v dané době probíhalo, a pokračovalo poté ještě dalších téměř 8 hodin. Bylo tedy pouze zhruba v polovině! Následující den 24. 7. 2013 již nové informace ČT k projednání nesdělila. Přitom ty by přispěly k lepší informovanosti veřejnosti, a nepřímo také k právnímu vzdělávání diváků.

Domníváme se, že se jedná nikoli o marginální chybu, ale porušení zákona a závažné pochybení v profesní etice, kterou se veřejnoprávní instituce musí vykazovat vůči svým divákům a koncesionářům. Důvody jsou především následující:

1. V procesu EIA má veřejné projednávání svou specifickou funkci, je závěrečným vyjádřením postoje veřejnosti k navrhované činnosti či projektu. O té ale ČT neinformovala vůbec či značně neúplně, když se věnovala pouze jedinému aspektu. Tím byl požadavek na odročení projednávání ze strany veřejnosti na zářijový termín. Ten nesouvisí přímo s projednávaným projektem rozšíření letiště Vodochody na mezinárodní s 35 tisíci pohyby za rok, ale s organizací ze strany MŽP. Argument ze strany MŽP o termínech nebyl uveden do kontextu, tedy že proces EIA k Letišti Vodochody značně neodpovídá běžným podmínkám procesu podle norem, když namísto 30, respektive maximálně 60 dní pro vypracování posudku, byla doba navýšena na více než 1,5 roku (19. 9. 2011-15. 5. 2013), Tedy téměř desetinásobek!

2. Rozhovor K. Polákové s účastníky (starosta obce Líbeznice M. Kupka, ředitel Letiště Vodochody, a.s. M. Kačur) přímo na místě byl objektivní a vedený korektně. Bohužel neinformoval o průběhu, charakteru nebo délce projednávání. Což je logické vzhledem k tomu, že probíhal na začátku, v době vynucené půlhodinové přestávky z důvodu technických problémů s ozvučením haly. V této reportáži aktéři vzhledem k časové restrikci vymezili své pozice a omezili se na představení hlavních argumentů z protichůdných pozic.

3. Reportáž o průběhu veřejného projednání EIA (tedy zpravodajské události) ČT do svého vysílání de facto vůbec nezařadila. Výše zmíněná večerní reportáž J. Horké s názvem „Jednání o Letišti Vodochody bylo bouřlivé. Tah je na ministerstvu“ přímo uvádí diváka v omyl, když prezentuje zjevnou nepravdu – minulý čas děje. Informace byla zcela jistě neověřená, a také neobjektivní. Veřejnosti Česká televize ukázala záběry pouze z úvodní části, které provázely stížnosti na nedostatečně zajištěné ozvučení sálu.

4. V reportáži Jany Horké se mj. uvádí následující: „Na Ministerstvu pro životní prostředí už ale leží materiál, který celou stavbu podporuje.“ Jana Horká pravděpodobně nikdy Posudek dr. Ludvíka ani neviděla. Tento materiál navrhuje souhlasné stanovisko (ostatně jako snad všechny posudky EIA), ovšem za splnění 116 podmínek, které formuluje na 16 stranách! Pro srovnání – u EIA k rozšiřování Temelína (Nový jaderný zdroj v lokalitě Temelín vč. vyvedení výkonu do rozvodny Kočín) šlo v této fázi o 82 podmínek na 7 stranách, a to šlo o EIA, kde byly zahrnuty další čtyři státy sousedící s Českou republikou.

5. Divákovi ČT zcela chyběla informace o tom, jak dlouho byli ochotní a schopní zástupci dotčených obcí a sami obyvatelé vystupovat se svými názory a dotazy vůči investorovi, MŽP a přizvaným expertům. Zcela absentuje vyjádření veřejnosti k vypracovanému Posudku, zadaného MŽP (zde zpracovatel RNDr. Ludvík), které bývá důležitou součástí projednávání. Ale zejména v druhé reportáži postrádáme šíři argumentů, které zazněly a týkaly se obrany osobního majetku, zdraví v regionu, ochrany dětí ve smyslu Listiny základních práv a svobod, ale také proti neúplné a zavádějící dokumentaci (např. metodika k imisím, vodohospodářská situace, hluková studie), neřešeným ekologickým zátěžím v místě záměru, vyvlastňování pozemků, zdravotním rizikům (fyzické, psychické, sociální zdraví), nedostatkům odhaleným hned v několika studiích a posudcích, či nevypořádání připomínek v předcházejících fázích projednávání. A samozřejmě také navazující odpovědi, tedy protiargumenty od zpracovatelů projektových studií, zpracovatele Posudku, případně úřednic MŽP.

To vše mohl/a reportér/ka na projednávání zachytit a informovat tak veřejnost o důležitém procesu, naprosto zásadním demokratickém instrumentu, který jí umožňuje v souladu s platnou českou a evropskou legislativou vstupovat do projednávání záležitostí, které se jí bytostně týkají. Tedy v tomto ohledu plní byť informování také určitou osvětovou či vzdělávací roli. Větší transparentnost daného procesu by byla podpořena přístupem médií, který nestaví na opakování známých, a často až ledabyle rekapitulovaných klišé či obecně známých faktů, ale na rozkrývání rozporů, které jsou v podobných záležitostech klíčové, a na které se snažila veřejnost až zoufale upozorňovat. Pro zájemce lze doporučit dokumenty k EIA, včetně téměř 2,5 tisíc připomínek veřejnosti s vypořádáním od autora posudku, dostupné na: http://portal.cenia.cz/eiasea/detail/EIA_MZP257. Vedení zpravodajské relace mělo zajistit, aby byl popsán pravdivě a vyváženě průběh projednání a splněna tak veřejnoprávní povinnost ČT.

Žádáme proto, aby

1. Rada pro rozhlasové a televizní vysílání

analyzovala výše uvedené zpravodajské pořady  z hlediska možného porušení § 31 odst. 2 a 3 zákona 231/2001 b. o rozhlasovém a televizním vysílání a rozhodla o oprávněnosti této stížnosti a případně vydala v mezích své působnosti upozornění provozovateli vysílání na porušení zákona s termínem nápravy.

2. Rada České televize

analyzovala výše uvedené zpravodajské pořady z hlediska možného porušení § 2 odst. 2 písm. a) a b) zákona 483/1991 Sb. a ustanovení 5.6 a 5.8 Kodexu ČT a rozhodla o oprávněnosti této stížnosti a vydala výrok, že neúplným a faktograficky nepřesným zněním tohoto obsahu zpravodajství byl pracovníky redakce zpravodajství a publicistiky porušen zákona a Kodex ČT.

Žádáme, abychom byli o prošetření a rozhodnutí o stížnosti informováni v zákonných lhůtách.
Písemné doručení na adresu: Městský úřad Kralupy nad Vltavou, kancelář marketingu města, U Cukrovaru 1087, 278 01  Kralupy nad Vltavou a elektronicky na adresu katule.v@seznam.cz a lenka.cislerova@mestokralupy.cz

 

S úctou

 

Kateřina Vojtíšková (autorka textu)

Máslovice 62

 

 

 

Petr Holeček

mluvčí Stopletišti Vodochody

a starosta města Kralupy nad Vltavou

 

 

 

Mgr. Martin Kupka

mluvčí Stopletišti Vodochody

a starosta obce Líbeznice

 

 

 

ing. Vladimíra Sýkorová

mluvčí Stopletišti Vodochody

a starostka obce Máslovice

 

Originál dopisu v JPG vč příloh.zde:

Celý článek

POSUDEK Letiště Vodochody

Autor: Lenka Císlerová. Publikováno: 22.5.2013 v rubrice Kalendář akcí. | Bez komentářů

Z veřejného projednávání EIA dne 23.7.2013 na výstavišti v Letňanech

 

Zahájeno ve 12.00 hod. 23.7.2013 Ukončeno v 5.00 hod. ráno 24.7.2013 Délka jednání: nonstop 17 hodin

před zahájením:

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

hovoří Petr Holeček, starosty města Kralupy n/Vlt.:

 

 

 

 

 

 

 

 

hovoří Mgr. Martin Kupka, starosty obce Líbeznice:


 

 

 

 

 

 

 

 

 

Ing. Petr Stulík, O.S. Dolany:

 

 

 

 

 

 

 

 

 

hovoří Ing. Ljuba Loukotková, starostka obce Panenské Břežany:

 

 

 

 

 

 

hovoří Ing. Veronika Vrecionová, senátorka:


 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

FOTO: Martin Tlustý

 

 

 

 

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ STANOVILO TERMÍN VEŘEJNÉHO PROJEDNÁNÍ „LETIŠTĚ VODOCHODY

kdy: 23. července 2013

čas: 12:00

místo: Výstaviště Praha – Letňany, hala č. 2 , ul. Beranových 667, 199 00 Praha 9 – Letňany

 

  • Doprava bude zajištěna. Jízdní řády zde:

Trasa č. 1

  • Odolena Voda (Dolní nám. U Pošty)                      11,00     14,00     17,00
  • Odolená Voda (Klub Aero)                                        11,05     14,05     17,05
  • Panenské Břežany(zastávka U Školy)                   11,15     14,15     17,15
  • Bášť (Obecní úřad)                                                        11,25     14,25     17,25
  • Měšice (Obecní úřad)                                                   11,35     14,35     17,35
  • Líbeznice (Fotbalové hřiště)                                     11,40     14,40     17,40

 

Trasa č. 2

  • Dolany  (u malého hřiště)                                          10,40     13,40     16,40
  • Kralupy (Nádražní ul. proti ČD)                              10,50     13,50     16,50
  • Užice (autobusová zastávka)                                   11,00     14,00     17,00
  • Chvatěruby (autobusová zastávka)                      11,10     14,10     17,10
  • Zlončice (u Obecního úřadu)                                   11,15     14,15     17,15
  • Kozomín (autobusová zastávka)                             11,20     14,20     17,20
  • Postřižín (u kapličky)                                                   11,25     14,25     17,25
  • Máslovice (u Obecního úřadu)                                 11,35     14,35     17,35
  • Vodochody (u Obecního úřadu)                              11,45     14,45     17,45

Trasa 1 + 2 ZPĚT

  • Odjezdy Letňan                                                               16,00     20,00     24,00

 

Uvedené časy odjezdu jsou pouze orientační.

Prosíme občany, aby se na místo odjezdu dostavili s časovým předstihem

V případě, že bude autobus zaplněn již v části trasy, prosíme občany o strpení s tím, že autobus zbylé zastávky projede a po vysazení pasažérů v Praze se vrátí a svoz provede dodatečně.

 

PARKOVÁNÍ NA VÝSTAVIŠTI:
Podařilo se  s  pronajímatelem PVA Letňany domluvit možnost pronájmu venkovního štěrkového parkoviště, které se nachází vpravo od vjezdu do areálu PVA Letňany. U tohoto parkoviště bude parkovací služba a informační parkovací tabule, že se jedná o vyhrazené parkoviště pro toto veřejné projednání. Mohou zde parkovat jak osobní vozy, tak autobusy. Parkoviště bude zdarma a je nezbytné jej opustit do hodiny od ukončení veřejného projednání. Zároveň zvažte využití MHD, jelikož areál se nachází 3 minuty pěšky od stanice metra Letňany a jezdí sem cca 15 linek autobusů, vč. příměstských.

Pondělní jednání EIA pro „Letiště Vodochody“ ZRUŠENO

Ministerstvo životního prostředí zrušilo veřejné projednání EIA pro „Letiště Vodochody“, které bylo plánováno na pondělí 17. června 2013. Vyhovělo žádosti Kralup nad Vltavou, které se musejí stejně jako další obce Dolního Povltaví věnovat odstraňování následků povodní.

„Starostové dotčených obcí, organizace v regionu a hlavně většina občanů se do dnešních dnů vyrovnávají s důsledky více než stoleté vody. Naše myšlenky, práce na zdolávání následků povodní a čas nám nedovoluje se  řádně připravit na toto – pro široké okolí důležité jednání . I samotné místo projednání – kralupský zimní stadion – teď slouží jako nouzový sklad humanitární pomoci,“ napsal v dopise ministrovi starosta Kralup Petr Holeček.

Ministerstvo životního prostředí podle svého dnešního vyjádření hledá nový termín pro jednání, které by se mělo uskutečnit „v řádu několika týdnů“.

„Oceňujeme rozhodnutí ministerstva. Obce zasažené povodní a jejich obyvatelé teď řeší na prvním místě bezprostřední problémy. Nezbývá přirozeně prostor na jednání, které na druhou stranu může mít závažné dlouhodobé dopady,“ doplňuje starosta obce…

Zrušením veřejného jednání ale není dotčena lhůta pro podání písemných připomínek k posudku EIA pro uvedený záměr. Občané i obce mají čas do 14. června 2013, aby Ministerstvu životního prostředí ČR zaslali své námitky k nedávno zveřejněnému dokumentu. Další příležitost pak budou mít až při samotném veřejném projednání

 

 

Veřejné projednání POSUDKU Letiště Vodochody se uskuteční 17. června od 12:00 hodin v areálu Kralupské sportovní s.r.o. – Zimní stadion, Mostní ulice 812, Kralupy nad Vltavou

 

Dne 15. května 2013 byl zveřejněn POSUDEK dle zák. č. 100/2001 Sb, o posuzování vlivů na životní prostředí v platném znění

Letiště Vodochody

 

Do posudku lze nahlédnout v Informačním systému EIA na internetových stránkách CENIA a na stránkách Ministerstva Životního prostředí :

http://portal.cenia.cz/eiasea/detail/EIA_MZP257

http://www.kr-stredocesky.cz/NR/rdonlyres/C1A48B46-1C2B-4711-9FE3-3B4C8121E013/0/1_zverc.pdf

Připomínky lze zasílat na adresu MŽP do 14. června 2013

 

Více informací poskytneme dodatečně.

Celý článek